Ája a Pája
30.8.2012
Dobrý den,
takže takhle nějak to u nás od začátku probíhalo.
První den si malá zalezla pod gauč a skrývala se tam asi 5 hodin. Pak vylezla, aby se nabaštila a použila záchodek. Nakonec se stulila v jídelně ve výklenku ve zdi. Bráška se pod gauč nevešel, zalezl si pod topení, ale asi po hodince se vydal na průzkum bytu. Když všechno prošmejdil a zjistil, že je v bezpečí, nadlábnul se a zase zalezl pod topení.
První noc byla jejich útočištěm jídelna. A asi další týden. Pak se postupně osmělili a začali víc pobývat i v obýváku. Postupně jsme si na sebe zvykli a dneska jsme (doufám) všichni velcí kamarádi.
Rockýsek (Pája) je po kastraci ještě větší mazel - nejradši má, když ho zvednu do náruče a procházím s ním po bytě. On tak může pozorovat i to, co ze země nevidí. Kolikrát se stane, že se s ním takhle procházím, něco mu povídám a pak koukám, že spokojeně chrní. Adrianka (Ája) miluje spaní na gauči - nahoře, mezi gaučem a zdí. Už i ona si přijde pro pohlazení, nebo si vyskočí na gauč a nastaví hlavu na drbání. A poslední dobou se začala hodně mazlit, z čehož mám obrovskou radost, protože mazel byl od začátku Rockýsek. Taky trošku přibrala, už není tak hubeňoučká.
Nejoblíbenější Rockyho hračka je laser na zdi a na podlaze, Adrianka si nejraději hraje s jídlem - před tím než ho zbaští. Ze začátku se docela báli mého přítele - je to kus chlapa, přece jen. A teď už jsou to dobří kamarádi. Prťata se mu motají kolem nohou a nedají pokoj, dokud nedostanou chlapácké pohlazení. Naštěstí má můj přítel rád zvířata a tím pádem i moje kočičáky.
V září je budu mít půl roku a už bych si to bez nich nedokázala
představit, jsou to moje zlatíčka a snad je jim u mě dobře.
Lenka
Fotografie
