Kočky, kocouři, koťata ... Mostecké kočky

23.3.2012

Dobrý den,

takže vývoj po pár týdnech - Emilka opravdu není ani nebyla vystrašená, ani smutná, ani nic takového podobného. V obýváku válí kotouly s myškou, co jsem jí koupila na hraní, tátu pronásleduje na každém kroku (opravdu všude), nenechá ho jít ani na záchod, aniž by se mu i tam nepokoušela skočit na klín. Vytvořil jí odpočívadlo u sebe na pracovním stole, kde byla dříve tiskárna, a to prakticky neopouští (pokud se mu nepřesune na nohy, dokud mu
 nezdřevění tak, že jí ani nemůže sundat dolů), alespoň když je táta doma. V obýváku už se jí také povedlo z parapetu, kde chtěla být samozřejmě ona, vystrnadit obrovský truhlík s muškáty na zem (nedokážeme si vysvětlit, jak to mohla celé těžké shodit), dokonce už se nechala od mé mamky částečně umýt.  No, Emi se každopádně rozkoukává čím dál tím víc a na moje
 krásné škrabadlo se schovkou zvysoka prdí, neboť objevila naše proutěné koše, o které už vesele škrábe (což ale nikomu nevadí, dělala to i předchozí kočka, takže už stejně vypadají
 tak, jak vypadají).
 Myslím tedy, že u nás doma jsou všichni více než spokojení :)

 Moc děkuji, Katka Šilerová
 

P.S. V příloze posílám fotky, jak si Emička hoví doma. Na jedné fotce také je, jak se seznamuje s jí do té doby neznámou tetou :)
 

16.10.2012

Dobrý den,